Tak jsem konečně pravej vesničan
Začalo to už minulý rok, kdy jsme se rozhodli opustit náš stávající byt v Jilemnici a přestěhovat se do nedalekých Martinic. Jediný háček byl v tom, že jsme museli za ten rok přebudovat dva pokoje a půdu na obyvatelný byt.
Termín prodání našeho starého bytu byl dohodnut na 5.prosince. Celé léto jsme tedy stavěli, stavěli a zase stavěli. Celý tento kolotoč trval až do 2.prosince (já jsem často se celkem často "ulejval" na soutředěních).
2.prosice náš nový domov stále ještě zdaleka nevypadal obyvatelně... ale 3. jsme si pozvali kamarády a přestěhovali se. Já jsem 4. úspěšně ( narozdíl od Méči )odjel na soustředění.
Včera o půlnoci jsem se vrátil do našeho krásného nového, útulného bytečku... Místo dveří závěsy, místo lamp žárovky na drátku, místo skříní krabice a pytle, v půlce místo zásuvek jen díry, místo lapm zářivky na zemi, místo stěn cosi flekatého, nezatmeleného, nenatřeného... prostě nádhera.
To nejdůlešitější(internet) naštěstí už funguje, jen si musím střídat počítač se sestřiným u jendnoho monitoru, klávesnice, myši a stolu.
No, nic, trochu jsem se zdržel, musím jít brousit stěny...
Rubrika: 15. prosince 2005, 18.51 • Přidej do Linkuj.cz
Komentáře:
Tento článek ještě nebyl komentován, užijte si prvenství.
- Na ostatní komentáře odkazujete např. [2]
- e-mail je nepovinný, pokud ho napíšete bude zobrazen zkomoleně, doufám nečitelně pro roboty.
- Formátování pomocí Texy!
'text odkazu':odkaz, **tučně**, *kurzíva* - Využívá se služby Gravatar.com
Blog
Překlady
Fotografie
Menu
Měnič stylů
